Jak se to vlastně stalo?

Jak vzniklo FofrKafe?

Zhruba před třemi lety, kdy se náš život trochu ustálil, jsme si začali uvědomovat více naléhavě, že nám nejsou lhostejní lidi okolo nás. Každý den Helenka před prací chodila k Áje na kafe do oplatkárny. Nejen kvůli kávě, ale hlavně kvůli lidem, kvůli Áje a kvůli těm, kteří tam každý den chodili. Neměla času na rozdávání, ale tohle zastavení vnímala jako důležité. Krom toho ale řešívala otázku zcela povrchní: kde má pokaždé v centru shánět svačiny z „opravdových“ potravin. Byly dny, kdy si mohla skočit na klasický oběd, ale byly i dny, kdy by jí bohatě stačila jen větší polévka… jenže někde i ta polévka byla na dlouho a varianta „s sebou“ znamenala jednorázové plastové boxy za deset korun…a zde vzniklo přání: „Kdyby tak někdo v centru otevřel místo, kde by se lidé mohli zastavit na dobrou kávu, ale zároveň by si mohli skočit na tu svou rychlou polévku a třeba koupit zdravou svačinu na zbytek dne.“

Kdysi Helenky maminka řekla: „Pokud vidíš pavučinu na zdi, jsi obdarovaná k tomu, abys ji uklidila, protože nikdo jiný si ji nevšiml.“

A jak tomu tak bývá: „Kdo to vidí, ten to dělá“

Jednoho dne, přišla Helenka se zprávou, že Ája končí a že jí možná tak mimoděk nabídla, abychom to po ní převzali. Byl konec léta roku 2016 a my měli na stole nabídku na převzetí malého prostoru na náměstí u radnice v Liberci. Prodávali se zde lázeňské oplatky, párky v rohlíku, zmrzlina, káva a další věci. Zvážili jsme to ze všech stran, a protože to bylo malé a uchopitelné, tak jsme na to kývli - "malé hladové okno zvládneme". Začali jsme si plánovat, jak prostor upravíme a kam podnik posuneme. Nic ale není tak jednoduché. Komunikace s bývalými provozovateli i s majitelem objektu se začala trochu zadrhávat, až se zadrhla úplně. Co teď? Spousta věcí rozjetých a my jsme přišli o prostor pro novou kavárnu.

Nejspíš zásah vyšší moci, ale ještě ten den se uvolnil prostor vedle toho původního a my se na něj šli podívat. Vypadl moc krásně, ale už to nebylo to malé uchopitelné hladové okno, ale regulérní kavárna, prostor 4x větší vyžadující nákladnou rekonstrukci. Najednou jsme se bavili o něčem, co by mělo radikálně změnit naše ustálené životy. Znamenalo by to všeho nechat a všechno vsadit na jedinou nejistou věc. Jít do toho by byl totální skok do neznáma. Promýšleli jsme to a nakonec si řekli, že sice nevíme, jak tohle dopadne, ale že do toho jdeme!

Na začátku to byl boj, nikdo z nás neměl nějaké valné zkušenosti. Velice nám pomohla pražírna Beansmith's, která nám předala know-how, jak kávu správně připravovat a na co si dát v kavárně pozor. Jediné, co jsme ale jasně věděli, bylo, že nám záleží na lidech, že chceme dělat věci poctivě a s tím jsme do kavárny šli. V rodině máme pár bezlepkářů a protože víme, jak je občas těžké sehnat něco skutečně bezlepkového, tak jsme chtěli jít touto cestou. Zprvu to byl jen mrkvový dort, medovník a brownie.

Nabírali jsme zkušenosti, rozšiřovali sortiment, hledali co ano a co ne. Dnes máme vše sladké bezlepkové a vše si pečeme sami. Pěkně z opravdových potravin, žádné „kyblíkaření“ z kupovaných směsí. Každý všední den máme polední menu - polévku a quiche - také bez lepku. Pečeme si vlastní bezlepkový chléb. Ale máme i klasické lepkové tousty, panini, žitné chleby atd. Naším cílem u bezlepku bylo to, aby to na chuti nikdo nepoznal. Prostě normální super dort a jako bonus je bez lepku a zbytečné chemie.

Po nějaké době jsme začali být tázáni, zda děláme i catering, že by lidé chtěli naši kavárnu i na soukromých akcích. Tak jsme si řekli proč ne, že by „mohla být sranda“! A od roku 2018 děláme catering pod značkou FofrKafe na cestách.

A co dál? Nechte se překvapit!

​

Leoš Pavlata